Moldavia

Oficiální název země:

Moldavská republika

Rozloha:

33700 km²

Počet obyvatel:

4475232 – 1997

Geografická poloha:

jihovýchodní Evropa, 48°00´SŠ, 28°00´VD

Časové pásmo:

GMT + 2

Hlavní město:

Kišiněv – (Chisinau) 667 100 (1992)

Další města:

Tiraspol, Balti, Tighina (Bendery), Rybnica

Měna:

MDL – moldavský leu = 100 banů

Jazyky:

moldavština (67%), ruština (69%), ukrajinština

Správní rozdělení:

39 okresů

Etnické složení:

Moldavané (64%), Ukrajinci (14%), Rusové (13%), Gagauzové (3%)

Náboženství:

pravoslaví (98%), židé (2%)

Podnebí:

mírné kontinentální s dlouhými horkými léty a studenými zimami, průměrná teplota v Kišiněvu je -4°C v lednu a 21°C v červenci

Historie:

Dnešní Moldavsko zaujímá téměř dvě třetiny historické Besarábie, Název Moldavsko se začalo používat až v roce 1940. Ve starověku území součástí římské provincie Dacia, později pod vlivem Germánů, Slovanů, Valachů, Kyjevské Rusi. V šedesátých letech čtrnáctého století bylo založeno Moldavské knížectví, které se později stalo polským lénem. To se v šestnáctém století dostalo pod vládu osmanské říše, část Besarábie získalo Rakousko, druhou část anektovalo Rusko. V polovině devatenáctého století bylo spolu s Valašskem sjednoceno pod Alexandrem Cuzem v Rumunsko. Roku 1918 vyhlásila Besarábie nezávislost a na základě referenda bylo připojeno opět k Rumunsku. V roce 1940 Besarábii anektoval Sovětský svaz, který o rok později musel odevzdat fašistickému Rumunsku. V roce 1944 zde definitivně ustavil SSSR jednu ze svých svazových republik. V roce 1991 vyhlásila Moldova nezávislost, levý břeh Dněstru (tzv. Podněsterská republika) se však vzbouřil proti jazykovým zákonům, které téměř přes noc učinil z rumunštiny úřední jazyk. Několikaměsíční válka nakonec převážně ruskému a ukrajinskému obyvatelstvu na levém břehu přinesla rozsáhlou autonomii. V září roku 2000 prezident Podněsterské moldavské republiky Igor Smirnov odmítl návrh ruského zprostředkovatele Jevgenije Primakova na vytvoření federace s Moldavskem.

Víza/doklady:

Bezvízový styk skončil v neděli 22. října 2000. Od tohoto data se všichni čeští občané musí při návštěvě této země prokázat platným turistickým vízem. Pro ČR je akreditováno Velvyslanectví Republiky Makedonie v Budapešti. Turistické vízum na měsíc je za cca 40 USD, tranzitní (na 48 hod) stojí (pořizováno v Kyjevě do 24 hodin) 20 USD, normálně 10 USD. Váš cestovní pas musí mít platnost minimálně 6 měsíců. V Moldavsku platí přihlašovací povinnost, musíte se ohlásit do 3 dnů po příjezdu.

Rizika:

Bezpečnostní rizika: Kriminalita v zemi se zvyšuje v souvislosti se špatnou ekonomickou situací. Návštěva separatistické Podněsterské republiky na východě země je možná, doporučujeme zjistit aktuální situaci. Podle posledních informací je podněsterská republika extrémně riziková oblast. Navíc i celkem drahá záležitost. Jiná rizika: Průjezd nejkratší cestou přijde na úplatcích zhruba 100 USD. Kvete zde obchod se zbraněmi a drogami. Další problém jsou hranice a policejní kontroly, všichni příslušníci berou a podle posledních zpráv hodně. Je zaznamenán případ, kdy na hranici s Ukrajinou dostalo české auto slevu 5 USD (bez potvrzení) na nějaké silniční poplatky. Na hranici s Rumunskem osádka vozu ale musela zaplatit pokutu 120 USD, že tyto poplatky nebyly zaplaceny. Obecně vjezd do země je levnější než její opuštění. Rizika pro motoristy: Silnice jsou v tragickém stavu, ve městech běžně chybí poklopy na kanálech, takže v noci je to o nápravy!

Doporučujeme:

Do země je omezen dovoz valut. Částky přesahující 5.000 USD je nutno celně deklarovat. V případě vývozu je částka omezena do 50.000 USD. Země má za sebou velmi bolestná devadesátá léta, která jsou poznamenána občanským konfliktem mezi Moldavskem a separatistickou republikou v Podněstří. Na obou území stále hrají roli historické reminiscence z tohoto období.